Dostala jsem panenku. Byla jiná než všechny panenky mých kamarádek. Měla totiž dlouhé vlasy. A dlouhé vlasy byl můj vlastní nesplněný sen. Mně pravidelně stříhali. Pro mé pohodlí. Teď jsem měla velikou panu s dlouhými vlasy. Nemohla jsem česat svoje. Česala jsem její.Jiné panenky mě nezajímaly.To léto o prázdninách u příbuzných jsem zapomněla i na tu svoji dlouhovlasou. Půda, sklep, kůlny a stodoly se svými zapomenutými poklady se staly mou vášní. Dodnes jí jsou. Mezi tou nekonečnou plejádou roztodivných předmětů jsem objevila i něco, co mělo více společného se současným životem obyvatel toho domu, než s její minulostí. Přemýšlela jsem, na co by se ta věc hodila. Snažila jsem se jí nafouknout jako balónek, ale stále tam zůstával koneček, co nafouknout nešel. A pak to bylo najednou naprosto jasné.Vyběhla jsem do podkroví, vytáhla kufr a z něho panenku. Koupací čepička jí seděla jako ulitá. Napěchovala jsem pod ní všechny její krásné vlasy. Nemohla jsem se dočkat. Po obědě půjdeme na koupaliště.A šli jsme na koupaliště. Tatínek si mě pyšně vedl za ruku. Já stejně pyšně nesla pod paží svojí panenku. S její novou koupací čepičkou. Tenký koneček se jí vesele pohupoval v rytmu mé radostně hopkavé chůze.A pak se to stalo. Proti nám šel nějaký venkovan. V černých, uschlým blátem zamazaných holínkách. V síťovce mu cinkaly lahve s pivem. Rozchechtal se. A došel další. A taky se rozchechtal. Ukazovali na mojí panenku. I tatínek se na ní podíval. A obličej mu zalil nach. Prudce mi vytrhl panenku. Snažil se zbavit její dlouhé vlasy té gumy. Jen ztěží je vyprostil. Zasmál se. Podivným smíchem rozpaků.A tam někde dole pod tím vším jsem stála já. Vyděšeně nevědomá. Nerozuměla jsem vůbec ničemu. Tak nějak jsem tušila, že je tatínek vystaven k vůli mně posměchu těch mužů. Nechápala jsem proč. Pak mi tatínek zase strčil panenku do ruky. Bez čepičky. Silonové dlouhé vlasy jí trčely do všech stran. Už jsem jí nechtěla. Smutně jsem ji nesla. Těžkla v mé ruce jako olovo.Na koupališti jsme byli já a můj tatínek spolu osamělí. Mohl mě třeba vzít do náruče. Zatočit se mnou v teplém větru. Neudělal to ale. Styděl se mě. A já jeho.Při zpáteční cestě strčil panu do velké kostkované tašky. Svíral mojí malou ručku. Šli jsme mlčky. Kolem zámku. Dlouhou silnicí.
Spojeni horkými vlhkými dlaněmi.
Žádné komentáře:
Okomentovat