Udělali mi dírky, i když bych je sama nikdy nechtěla. Ale možná, že kdybych je neměla, tak bych je chtěla.
Myslím, že mi ty dírky něco narušily. Nevím co. A i když jsem taky chviličku měla své krátké období náušnic, do těch dírek se mi je strkat nechtělo. Bylo to období indických náušnic, protože jsem byla v indickém období a nosila všechno indické.
Jiné náušnice mě neoslovily. Dokonce k těm zlatým s drahými kamínky mám vztah až lehce štítivý.
Nejvíc mě postraší žena s drdolem a zlatými brýlemi s pohupujícími se zlatými náušnicemi.
Ale jinak se mi to docela zvláštním způsobem ve výjimečných případech líbí v jednom uchu decentně u některých mužů. Ale opravdu jen ve výjimečných případech.
Jednou jsem viděla u jednoho pařížského surrealisty dírky velké jako pěst. Po nějakém africkém způsobu.
Já mám jen své maličké nevyužité dírky. A někdy si říkám, jak budou žít se svými dírkami ve tvářích ti, kteří jednoho dne sundají svůj piercing? Nejspíš stejně jako já s těmi svými. Sžijí se s nimi nějak.
Žádné komentáře:
Okomentovat