čtvrtek 1. února 2007

Život s feministou

Mohu si jen tak ležet celé hodiny v horké lázni, kterou on sám připraví. Přináší mi tam nejrůznější kulinářské rozkoše o opojná vína. Stará se o mé rozkoše víc než o své.
Přináší mi do letní trávy v slunci snídani a pak mi hraje doprovázen zpěvy ptáků svůj kytarový koncert jen pro mně. Každé možné slunečné horké ráno.
Nevadí mu dlouho nepořádek v domě. Sám se stará o své oblečení a vůbec o sebe. Do jeho pokoje bývám kdykoli zvána, nikdy ale ne proto, abych v něm poklidila. Nedovolí, abych vstala od stolu a došla si sama pro sůl.
Dívá se na mně očima lásky a obdivuje mě za to, co vytvořím. Rád by mě obdivoval ale za víc.
Nevadí mu, když odjedu k oceánu. Když trávím sama zimu na horách. Nevadí mu, že nikdy nežehlím a jen málokdy stírám prach. Ale taky mu nevadí, když natírám okna, maluju stěny, spáruju chalupu, pokládám podlahová prkna, bourám kůlnu, nebo kácím stromy. Přitom všem mohu z dáli zaslechnout jeho smyslné melodie.
Rád by, abych stála pevně na svých nohách. Rád by, abych řídila jeho rychlé vozy.

Žádné komentáře: